home


Ján Kollár - Slávy dcera

Ještě ani neznal jsem co láska,
už se serdce v touhách rozlilo,
jestli sličná potkala mne Kráska;

božství k jiným ve kři, hromu hlase,
knihách, snách neb metlách mluvilo
krevavých, a ke mně v ženské kráse.

Najkrásnější nade všecky cnosti,
cnost, jenž vlastní cnosti ukrývá,
pohled, jehož krotkost stydlivá
jest jen zrádcem větší spanilosti;

serdce, jen mu trůn dej všemožnosti,
ráje po vší zemi rozsívá,
rtíky, z nichž se zdravý ozývá
v liboplynné rozum výmluvnosti:

O, kde svítíš hvězdo utěšená?
Jsi-li vskutku, drahý předměte,
či-li jen sen mamy zlatých časů?

I ne, žije! žije! Libých hlasů
struny k chvále její zavzněte...
krásna nahá žena


Úvod     1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21  


Ave Eva
A nakoniec Boh stvoril to najkrajšie - ženu
Ďakujem Ti Bože, je to nádhera, ďakujem Ti za ňu







Priestor pre reklamu